V rodinném životě byl citlivým manželem a až do pozdního stáří pokládal své manželství za největší štěstí života (zachovala se sbírka romantických básní, které psal své manželce). Jako pečlivý otec jediné dcery Milady vkládal velkou naději v pokračování rodových tradic.
Byl tolerantním katolíkem a snažil se vždy posuzovat vlastní jednání v přímé konfrontaci se svými náboženskými zásadami.
Již od dob gymnaziálních studií se celý život vyhýbal spolkaření a politickému stranictví. Na politickém životě se však významně podílel jako člen právní rady při předsednictvu ministerské rady. Svým postavením se snažil být vždy neutrální, tolerantní, dával přednost kompromisům před přímými střety.